Jak vypadá štěnice
Máte problém se štěnicemi?
- nezávazná konzultace a cenová kalkulace ZDARMA,
- v Praze a okolí příjezd do 2 hodin,
- volejte ihned 724 123 321!
Našli jste po probuzení na kůži zarudlé kousance, v posteli máte podezřelé černé tečky a za nábytkem večer pozorujete hemžící se broučky? V tom případě se u vás s největší pravděpodobností usídlily štěnice. Chcete si být jistí, že tyto parazity bezpečně poznáte? Podívejte se, jak vypadají štěnice domácí a co signalizuje jejich přítomnost.
Štěnice domácí - jak vypadá
Nejčastějším druhem, s nímž se v českých domácnostech můžete setkat, je štěnice domácí (latinsky Cimex lectularius, někdy také štěnice obecná). Jedná se o druh polokřídlého hmyzu, který se živí primárně lidskou krví. Jelikož tento škůdce jako své útočiště obvykle vyhledává lidské příbytky a především postele, často se mu říká také štěnice postelová nebo štěnice postelní.
Jak vypadá štěnice domácí? Je to ploštice bez křídel s proměnou nedokonalou, která parazituje na lidských hostitelích. Měří zhruba 4-7 milimetrů, má tři páry nohou a na hlavě dvě výrazná čtyřčlánková tykadla. Oválné tělo dospělých jedinců má žlutohnědé či červenohnědé zbarvení a svým vzhledem připomíná jablečné jadérko.
TIP: Pro více informací o štěnicích přejděte na nabídku hubení štěnic nebo ceník.
Vývojová stádia štěnice domácí
Štěnice patří mezi nejobávanější škůdce, s nimiž se hospodyňky v českých domácnostech potýkají. Tito parazité se v průměru dožívají jednoho či jednoho a půl roku. Zatímco samičky jsou více zakulacené, tělo samců je spíše protažené a zadeček bývá špičatější.
Jaká mají štěnice vývojová stádia?
- Vajíčko - První vývojové stádium vypadá jako bílý podlouhlý váleček, který měří méně než jeden milimetr. Pokud tato vajíčka rozmáčknete, ucítíte typický nepříjemný zápach.
- Nymfa - Z vajíček se po nějaké době vylíhnou nymfy, které musí projít 5 fází svlékání a pokaždé nasát krev, než z nich vyrostou dospělí jedinci. Tyto larvy vzhledem připomínají dospělé štěnice, ale jsou menší (asi 1,3 milimetru) a částečně průhledné či slámově zbarvené.
- Dospělec - Velikost štěnice v dospělém stádiu dosahuje až 7 milimetrů. Ploché tělo má žlutohnědé či červenohnědé zbarvení a po nasátí krve se zaoblí.
Po dosažení dospělosti štěnice vajíčka klade do bezpečných úkrytů, kde je přilepuje svým sekretem k pevnému podkladu. Za týden samice naklade zhruba 8 vajíček, za celý život jich pak ale klidně může být až 500.
Pokud se pokojová teplota pohybuje v rozmezí 23–25 °C, vývoj štěnice od vajíčka trvá asi 30–50 dní. Dosažení pohlavní dospělosti je poté také závislé na okolní teplotě. Při 23 °C trvá tento proces zhruba 62 dní, jestliže však teplota klesne na 18 °C, vývoj štěnice se značně prodlouží a nymfa dosáhne dospělosti až po více než 120 dnech.
Čím se štěnice živí?
Štěnice patří mezi běžné parazity, kteří se přes den skrývají a v noci se živí lidskou krví. Jelikož ovšem dokáží bez potravy vydržet i několik měsíců, mezi krmením může uplynout několik dní nebo dokonce týdnů, aniž by to škůdcům nějak ublížilo. Opět to závisí především na okolní teplotě. Při 23 °C vydrží štěnice hladovět 70–136 dnů, v chladnějších podmínkách ale může být tento interval výrazně delší.
Své oběti štěnice lokalizují díky tepelným senzorům na tykadlech, a to až na vzdálenost 1,5 metru. Přítomnost hostitele pomáhá škůdcům určit také oxid uhličitý, který člověk během spánku vylučuje. Jakmile ho štěnice vycítí, poznají, že mohou bezpečně vylézt ze svého úkrytu a pustit se do jídla.
Kousance od štěnic vypadají jako zarudlé fleky s tmavší tečkou uprostřed a mohou nepříjemně svědit či otékat.
Co se týče samotného sání krve, to obvykle trvá 5-10 minut. Při zakousnutí štěnice vstřikují do rány anestetikum, takže člověk zpočátku necítí bolest a nic nepozná. Později se však objeví nepříjemná kožní reakce v podobě zarudnutí, svědivých otoků a puchýřků. Nejčastěji postiženými místy jsou ruce, nohy a další části těla, které během spánku zůstávají odhalené.
Kde štěnice žijí?
Ačkoliv si lidé často myslí, že štěnice obývají pouze špinavé staré byty a domácnosti nižších tříd, ve skutečnosti to není tak úplně pravda. V dnešní době už tito škůdci nejsou pouze záležitostí občanů, kteří se nestarají o pravidelný úklid. Mohou se snadno dostat také do pečlivě uklizených domácností, a to třeba v kufru z dovolené, v nábytku z druhé ruky nebo z bytu od sousedů.
Nejčastější úkryty štěnic
- Konstrukce postelí a sedacích souprav
- Záhyby povlečení, matrace a čalounění
- Štěrbiny, skuliny, díry a zásuvky
- Zdivo, obložení a odchlípnuté tapety
- Podlahové lišty a okraje koberců
- Rámy dveří, obrazů a zrcadel
- Elektrické a teplovodní rozvody
- Pelíšky domácích mazlíčků
- Skříně s oblečením
- Hřbety knih, kartonové obaly
Své kolonie štěnice opouštějí obvykle v noci, kdy se vydávají hledat potravu. Pokud ovšem dojde k nějakému vyrušení, například v podobě otřesů nebo neodborné aplikace insekticidů, mohou štěnice hnízdo opustit i během dne a rozšířit se po celém objektu.
Nejčastějším úkrytem štěnic jsou rámy
postelí, záhyby povlečení, matrace a čalounění.
Jak poznat štěnice v bytě
Štěnice patří mezi gregarický hmyz, což znamená, že se rády sdružují a ve vhodných úkrytech zakládají obrovské kolonie. Na jejich přítomnost v domácnosti vás může upozornit několik typických ukazatelů. V první řadě se jedná o trus, který vypadá jako shluky malých černých teček. Tyto výkaly se nejčastěji nachází v okolí postele nebo za nábytkem. Pokud je namočíte, rozpijí se. Více o štěnicích v bytě či domácnosti jsme se již rozepsali v samostatném článku.
Na podlaze či v posteli zanechávají štěnice svlečky různých velikostí, které na místě zůstávají po přechodu do dalšího vývojového stádia, a v zamořených prostorách se mohou objevit také jejich larvy. Že se u vás doma usídlili tito nebezpeční škůdci, poznáte i podle přítomnosti světlých vajíček, které se v blízkosti jejich úkrytů často hromadí.
Přítomnost štěnic v domácnosti poznáte podle jejich
průsvitných vajíček a svlečků, ale také podle trusu v podobě drobných černých teček.
Další druhy štěnic na našem území
Kromě nejrozšířenějšího druhu, kterým je štěnice domácí, se na našem území pohybují také další štěnice. Většinou je ovšem velice těžké rozlišit, o který konkrétní druh se jedná, jelikož jsou si velice podobné. Jakmile se však u vás doma tito škůdci přemnoží a na kůži najdete typické štípance, s největší pravděpodobností vás navštívila štěnice domácí.
Štěnice ptačí
Štěnice ptačí se odborně označuje jako Oeciacus hirundinis nebo také Cimex hirundinis. Tento druh přežívá hlavně v hnízdech hostitelských ptáků, jako jsou jiřičky, vlaštovky nebo rorýsi. Odtud se mohou štěnice ve výjimečných případech rozšířit také do lidských obydlí, kde napadají člověka či jiné teplokrevné živočichy. V domácnostech se ale dlouho neudrží.
A jak štěnici ptačí bezpečně poznáte? Na rozdíl od štěnice domácí je tento druh menší, dosahuje velikosti 3-4 milimetry a jeho chlupaté tělo má červenavou barvu. Hruď není v přední části tak výrazně vykrojena.
Štěnice holubí
Dalším druhem, který se vyskytuje především v blízkosti ptačích kolonií, je štěnice holubí (Cimex columbarius). Nejčastějším obydlím těchto škůdců jsou hnízdiště holubů či lejsků, v krajních případech však mohou být zavlečeni také do lidských domácností. Co se týče vzhledu, jsou prakticky nerozlišitelní od štěnice domácí.
Štěnice netopýří
V ojedinělých případech se do lidského příbytku může nastěhovat také štěnice netopýří (Cimex pipistrelli), která ale obvykle hledá úkryty v blízkosti kolonie netopýrů. V bytě se tito škůdci sice trvale nezdržují, ale někdy se objeví ve vyšších patrech panelových domů či v okolí okenních parapetů.
Štěnice tropická
Štěnice tropická (Cimex hemipterus) je teplomilný druh velice podobný štěnici postelové. Do našich krajů byl zavlečen z tropických oblastí, špatně snáší nízké teploty a v českých domácnostech se s ním setkáte pouze příležitostně.